fbpx

Bali, můj druhý domov

Vždycky jsem v sobě cítila, že budu žít ještě jinde než v České republice. Táhlo mě to ven, poznávat a zažít něco jiného. Už za studií, hned jak to po revoluci šlo, jsem vycestovala na stipendium do Holandska. Byla to velká životní zkušenost. Dalo mi to pocit svobody, že můžu žít život podle sebe. A to ve mně už zůstalo. 

Pak jsem se při práci často setkávala s cizinci. Do toho jsem cestovala po Evropě, pobyla rok v USA. A v roce 2009 se vydala poprvé na cestu do Asie. Od té doby jsem se do Asie vracela, až jsem v ní v roce 2013 našla druhý domov.

Otázek kolem mého pobytu na Bali dostávám hodně. Vybrala jsem pár, které se často opakují 🙂

Jak se mi na Bali žije? 

Moje zkušenost je spíš z pohledu rodinného života s místním mužem, než očima turisty. Musím říct, první dny po přistání jsem byla rozčarovaná. Asi proto, že jsem přiletěla hlavně za jógou. Ta sice na Bali je, ale v drahých studiích, které provozují cizinci. Po Indii to byla změna, kterou jsem nečekala. Po pár týdnech jsem ale začala objevovat kouzlo Bali a události nabraly spád. Prostě tomu osud chtěl, abych na Bali zakotvila ♥

Žijeme v Ubudu, turistickém městečku ve vnitrozemí, obklopené nádhernými rýžovými políčky.  Je to centrum balijského umění, tradic, léčitelů. Stalo se vyhledávaným místem pro jógu a všechny aktivity spojené se zdravým životním stylem. Každý turista, který navštíví Bali, chce vidět Ubud. Takže tam bývá dost šrumec. Až pandemie to změnila, tak jako všude na světě. 

Co na Bali mám ráda? 

Život venku od rána do večera po celý rok. Víc tam žiju ze dne na den, přítomností každého dne. V napojení na přírodu. Je to nesmírně vyživující a intenzivní. Dobíjím energii. 

Barvy kam se podíváš. Hlavně zelená barva rýžových polí. Kokosové palmy tyčící se k modré obloze. Tropické květiny, rostliny a prales. Štavnaté ovoce neskutečných barev a chutí. Nádherné kostýmy Balijců. 

Jízda na motorce. V tom je velká svoboda. I když na silnici je to někdy adrenalin a spousta smogu z výfuků. 

Slunce, teplo a modrá obloha. Západy slunce u moře. 

Všudepřítomná voda - rýžová pole, oceán, vodopády, silné bouřky, které přináší úlevu po únavném vedru. 

Každodenní rituály Balijců. Velké ceremonie a uctívání hinduistických bohů. To je velká podívaná.

Melukat - to je můj oblíbený očistný rituál vodou. Po něm jsem vždy jak znovuzrozená. 

Balijské masáže. Úplný balzám pro tělo i duši.  

Šátky, kterým se říká sárongy. Balijci je nosí neustále a já si bez nich život už taky neumím představit. 

Co je tam pro mě výzva?

Odlišnost v mnoha aspektech života. Učím se být vnímavá a projevovat respekt, i když odlišnosti nemusím vždy chápat. 

Jazyk. Sice jednoduchý, ale umím jen základy. Manžel mluví anglicky, tak jsem zatím neměla motivaci pro zdokonalení.

Postavení žen. Známé jsou fotky krásně oblečených žen v obřadních kostýmech ve výrazných barvách, s květinami ve vlasech, často výrazně nalíčené, hrdě kráčejí s velkými mísami obětin na hlavě. To jsou královny ukazující svoji krásu a sílu. Kontrastem jsou pak ty stejné ženy upracované, starající se o chod domácnosti, o děti, o obživu pro celou rodinu. 

Chudoba. Nejvíce Balijci bohatnou stavbou domů pro turisty a prodejem nebo pronájmem svých pozemků. V rušných turistických oblasech není velká chudoba tolik vidět. Stačí však vycestovat do odlehlejších oblastí a hned poznáte, že lidé jsou tam velmi chudobní. Uvědomuju si tak nerovnováhu světa, ve kterém žijeme.  

Co Balijci, jací jsou?

  • Na první pohled velmi milí a usměvaví. Po delší době poznáš, že je to často jen zdvořilost, kterou tím projevují. 
  • Naplno žijí svými obřady a ceremoniemi.
  • Jejich vesnice a rodina pro ně hodně znamenají.
  • Neptají se a přijdou na návštěvu kdykoliv.
  • Místo odpovědi "ne" dostaneš úsměv.
  • Věří, že duše je věčná a vrací se v dalších životech (karma).
  • Na přesném čase se s nimi jen těžko domluvíš.
  • Vstávají brzo ráno a během dne si rádi zdřímnou.
  • Rádi jedí v místních bistrech, kterým říkají warungy.
  • Bez motorky neudělají ani krok.
  • Peníze nejvíc utrácí za ceremonie a auta.
  • Pro turisty postaví luxusní domy. Sami bydlí v malých domečcích všichni pohromadě.

... a tak bych mohla pokračovat 

Jaký byl porod a těhotenství na Bali?

Obě těhotenství a porody byly přirozené. Jsem za to nesmírně vděčná. Nechala jsem se vést důvěrou, že těhotenství je přirozená součást života a žena si určuje, co je pro ni dobré a co ne. 

Moderní medicína na těhotnou ženu nad 40 let dokáže vyvinout velký tlak, aby následovala všechna doporučení. Já jsem to tak necítila a proto jsem si vybrala Bali a rodila v místním porodním domě Bumi Sehat. Žádné invazivní zásahy neproběhly a děti zažily plný lotosový porod (spojení s placentou až do přirozeného odpadnutí pupeční šňůry po několika dnech). 

Byla to nádherná zkušenost, kterou jsem s dětmi prožila a jsem za ni nesmírně vděčná. 

Proč se tam neodstěhuju natrvalo?

Vždycky jsem po delší době na Bali cítila, že mě to volá zpátky do ČR. A když jsem byla delší dobu v ČR, tak mě to volalo zpět na Bali. Spíš to plyne a záleží na okolnostech a našich potřebách. Každé místo má svoje výhody a výzvy. Je fajn mít dva domovy na dvou odlišných místech. I když ta vzdálenost je někdy dost velká. 

Co jíme?

Ráno vařím hrnec rýže, tak jako všichni Balijci. Ta se jí ke všemu v průběhu celého dne. Jsme vegetariáni, máme rádi lehkou stravu. Milujeme zeleninové polévky, kari, smaženou rýži, tofu a tempeh na všechny způsoby, banánové palačinky, smoothies, domácí čokoládové pralinky. Vyrábíme kvalitní kokosový olej, který používám i při vaření. 

A když máme chuť, zajdeme si do nějaké restaurace nebo místního warungu. Ubud je gurmánský ráj. Na místním trhu kupuju čerstvou zeleninu a ovoce. V supermarketech se dá koupit, na co jsme zvyklí z Evropy. 

Oblíbila jsem si místní zázračný nápoj Jamu. Základem je šťáva lisovaná z čerstvé kurkumy. Existuje hodně variant. My si ho děláme s limetkou a medem. Pijeme 2x denně malé shoty. Je k nezaplacení, když se objeví problémy se zažíváním a nechceš prosedět celý den na záchodě!

Co tam dělám?

Jsem máma dvou malých dětí na plný úvazek. Kdo má stejnou zkušenost, ví, že prostor na něco dalšího moc není. Školky pro malé děti na Bali běžně nemají. Balijci se o děti starají doma. Cizinci využili příležitosti a zakládají školky a dětské skupiny.  Pár jsme jich vyzkoušeli a dětem se tam líbilo.  

Ráda chodím do kaváren. Indonéská káva je výborná. A taky je velmi snadné potkat zajímavé lidi z celého světa. Stačí jen posedět u kafe a s někým se zapovídat. Může z toho být inspirativní setkání, jak se mi to stalo mnohokrát.

Když mám víc času, dopřeju si blahodárnou masáž, zajdu na jógu nebo na zvukovou terapii (kombinace nástrojů a zvuků na tibetské mísy, gongy, krystalické mísy). 

A jak jinak, miluji výlety k moři. Máme to asi hodinu od Ubudu. U moře dobíjím energii, odpočívám. 

Bali srdcem

Před pár lety jsem rozjela aktivity pod názvem Bali srdcem. Pár ženských skupinek jsem na Bali uvítala. Pak jsem byla naplno pro rodinu. A teď se k tomu vracím a těším se, až budu moct zase přivítat další ženskou skupinku na Bali a užijeme si čas s jógou, cestováním a odpočinkem.

Více o pobytu na Bali v únoru 2024 tady. 

Na facebooku mám blog Bali srdcem. Staň se fanouškem a budeš mít aktuální informace.