Vždycky jsem v sobě cítila, že budu žít ještě jinde než v České republice. Táhlo mě to ven, poznávat a zažít něco jiného. Už za studií, hned jak to po revoluci šlo, jsem vycestovala na stipendium do Holandska. Byla to velká životní zkušenost. Dalo mi to pocit svobody, že můžu žít život podle sebe. A to ve mně už zůstalo. 

Pak jsem se při práci často setkávala s cizinci. Do toho jsem cestovala po Evropě, pobyla rok v USA. A v roce 2009 se vydala poprvé na cestu do Asie. Od té doby jsem se do Asie vracela, až jsem v ní v roce 2013 našla druhý domov.

Na Bali jsem prožila intenzivně 7 let. Až v době covidu jsem na delší dobu odjela do ČR. Jsem ráda, že teď se tam můžu opět vracet a ukazovat dalším lidem, hlavně ženám, krásu tohoto ostrova.

Prožila jsem řadu let zejména v Ubudu, turistickém městečku ve vnitrozemí, obklopené nádhernými rýžovými políčky.  Je to centrum balijského umění, tradic, léčitelů. Najdete zde všechny aktivity spojené se zdravým životním stylem. Každý turista, který navštíví Bali, chce vidět Ubud. Takže tam bývá dost šrumec. 

Život venku od rána do večera po celý rok. Víc tam žiju ze dne na den, přítomností každého dne. V napojení na přírodu. Je to nesmírně vyživující a intenzivní. Dobíjím energii. 

Barvy. Hlavně zelená barva rýžových polí. Kokosové palmy tyčící se k modré obloze. Tropické květiny, rostliny a prales. Štavnaté ovoce neskutečných barev a chutí. Nádherné kostýmy Balijců. 

Jízda na motorce. V tom je velká svoboda. I když na silnici je to někdy adrenalin a spousta smogu z výfuků. 

Slunce, teplo a modrá obloha. Západy slunce u moře. 

Všudepřítomná voda - rýžová pole, oceán, vodopády, silné bouřky, které přináší úlevu po únavném vedru. 

Každodenní rituály Balijců. Velké ceremonie a uctívání hinduistických bohů. To je velká podívaná.

Melukat - můj oblíbený očistný rituál vodou. Po něm jsem vždy jak znovuzrozená. 

Balijské masáže. Úplný balzám pro tělo i duši.  

Šátky, kterým se říká sárongy. Balijci je nosí neustále a já si bez nich život už taky neumím představit. 

Odlišnost v mnoha aspektech života. Učím se být vnímavá a projevovat respekt, i když odlišnosti nemusím vždy chápat. 

Postavení žen. Známé jsou fotky krásně oblečených žen v obřadních kostýmech ve výrazných barvách, s květinami ve vlasech, hrdě kráčejí s velkými mísami obětin na hlavě. To jsou královny ukazující svoji krásu a sílu. Kontrastem jsou pak ty stejné ženy upracované, starající se o chod domácnosti, o děti, o obživu pro celou rodinu. 

Chudoba. Nejvíce Balijci bohatnou stavbou domů pro turisty a prodejem nebo pronájmem svých pozemků. V rušných turistických oblasech není velká chudoba tolik vidět. Stačí však vycestovat do odlehlejších oblastí a hned poznáte, že lidé jsou tam velmi chudobní. Uvědomuju si tak nerovnováhu světa, ve kterém žijeme.  

Obě těhotenství a porody byly přirozené. Jsem za to nesmírně vděčná. Nechala jsem se vést důvěrou, že těhotenství je přirozená součást života a žena si určuje, co je pro ni dobré a co ne. 

Rodila jsem v místním porodním domě Bumi Sehat. Žádné invazivní zásahy neproběhly a děti zažily plný lotosový porod (spojení s placentou až do přirozeného odpadnutí pupeční šňůry po několika dnech). 

Byla to nádherná zkušenost, kterou jsem s dětmi prožila a jsem za ni nesmírně vděčná. 

Miluji rýži, která se jí ke všemu. Jsem vegetariánka, mám ráda lehkou stravu. Miluji zeleninové polévky, kari, smaženou rýži, tofu a tempeh na všechny způsoby, banánové palačinky, smoothies, domácí čokoládové pralinky. 

Mám svoje oblíbené restaurace nebo místní bistra (warungy).  Na místním trhu si kupuju čerstvou zeleninu a ovoce. V supermarketech se dá koupit, na co jsem zvyklá z Evropy. 

Oblíbila jsem si balijský zázračný nápoj Jamu. Základem je šťáva lisovaná z čerstvé kurkumy. Existuje hodně variant. Dělám siho s limetkou a trochou palmového cukru. Piju 2x denně malé shoty. Je k nezaplacení, když se objeví problémy se zažíváním a nechceš prosedět celý den na záchodě!